V pracovním prostředí se zaměstnanci často setkávají s různými formami nežádoucího zacházení, které mohou mít podobu diskriminačního chování nebo šikany. Mnohdy není zřejmé, kdy běžné rozdíly v zacházení přesahují hranici přijatelného a kdy jde o porušení práv zaměstnance. Přesto existují možnosti, jak se proti takovému jednání bránit a zajistit, aby byla respektována práva všech zaměstnanců.
Diskriminace je situace, kdy je s člověkem zacházeno hůře než s jinými jen proto, že má určitou vlastnost – nikoli kvůli jeho chování nebo schopnostem. Typicky v práci při odměňování, povyšování nebo třeba propouštění. Zaměstnavatelé jsou povinni respektovat zákaz diskriminace již při výběru nového zaměstnance.
Diskriminací není rozdílné zacházení, které má objektivní a zákonný důvod, zejména vychází z výkonu, kvalifikace, praxe nebo zdravotních požadavků práce. Za diskriminaci se nepovažují ani rozdíly, které výslovně připouští zákon nebo mají odstranit znevýhodnění určité skupiny (např. ochrana těhotných). Ne každá nespravedlnost nebo nepříjemné rozhodnutí zaměstnavatele je automaticky diskriminací.
Zákon chrání zejména před diskriminací z důvodu:
pohlaví (včetně těhotenství a mateřství)
věku
zdravotního postižení
rasy, etnického původu, národnosti
státní příslušnosti
náboženství nebo víry
sexuální orientace
rodinného stavu
politických názorů
Šikana na pracoviště spadá pod pojem „diskriminace“ (je jednou z forem diskriminace) a nejčastěji má formu obtěžování. Zákon rozlišuje tyto formy diskriminace:
Pokud dojde k diskriminaci, můžete se u soudu domáhat zejména:
aby diskriminace skončila
aby byl odstraněn její následek
přiměřeného zadostiučinění (např. omluva)
finanční náhrady nemajetkové újmy (peníze)
Výše náhrady závisí na závažnosti zásahu, délce trvání a dopadech na důstojnost.
Nemusíte dokazovat vše do detailu. Stačí, když uvedete skutečnosti nasvědčující diskriminaci. Zaměstnavatel pak musí prokázat, že nejednal diskriminačně.
V rámci ochrany před diskriminací jste oprávněni pořizovat kopie, fotografie, videonahrávky i zvukové nahrávky, a to i bez souhlasu zachycených osob.
Bossing je forma psychického nátlaku na pracovišti, kdy se nevhodného jednání dopouští nadřízený vůči podřízenému. Bossing se může projevovat například:
Bossing se může projevovat také zadáváním úkolů v takovém rozsahu nebo s tak krátkými termíny, že jsou pro konkrétního zaměstnance objektivně či fakticky nesplnitelné.
Mobbing je forma psychického nátlaku na pracovišti, při které je zaměstnanec dlouhodobě a systematicky napadán nebo znevažován kolegy. Nejde o jednorázový konflikt, ale o opakované jednání, které má za cíl zaměstnance izolovat, zesměšnit nebo jej donutit odejít ze zaměstnání.
Mobbing se může projevovat například pomluvami, vyčleňováním z kolektivu, zadržováním informací potřebných k práci, zesměšňováním nebo vytvářením nepřátelského pracovního prostředí.
Takové jednání může představovat zásah do důstojnosti zaměstnance a porušení povinností zaměstnavatele zajistit bezpečné a respektující pracovní prostředí