Mzda, plat, odměna
Peníze jsou důvod, proč většina lidí chodí do práce. Přesto právě u mzdy, platu a odměn dochází k největším nejasnostem – a často i k porušování zákona. Lidé často nerozlišují rozdíl mezi pojmy „mzda“, „plat“, „odměna“. Přitom je mezi těmito pojmy rozdíl. Je tedy vhodné, aby zaměstnanec věděl, co který pojem znamená. Zjednodušeně lze pojmy vysvětlit takto:
- mzda – v soukromém sektoru
- plat – ve veřejném sektoru (zejména na úřadech)
- odměna – u DPČ a DPP; v běžné mluvě se však odměnou označují i peníze, které dává zaměstnavatel zaměstnanci navíc (bonus).
Musí smlouva obsahovat výši mzdy?
Ne. Uvedení mzdy zákon požaduje jen v případě zaměstnávání cizinců. Není-li výše mzdy sjednána ve smlouvě, musí vám zaměstnavatel dát před začátkem výkonu práce mzdový výměr, ze kterého bude mzda zřejmá.
Co je mzdový výměr?
Jednostranný dokument vydaný zaměstnavatelem, kterým určuje výši mzdy. Důležitou vlastností mzdového výměru je, že ho může zaměstnavatel jednostranně změnit a kdykoli vám snížit mzdu. Pro zaměstnance je proto mzdový výměr nevýhodný, zatímco pro zaměstnavatele je tento způsob určení mzdy ideální.
Může mi zaměstnavatel jednostranně změnit mzdu?
Je-li mzda sjednána ve smlouvě, není zaměstnavatel oprávněn změnit její výši dle vlastního uvážení, a to ani ve váš prospěch. Určuje-li však výši mzdy mzdový výměr, může zaměstnavatel její výši měnit i bez vašeho souhlasu.
Musí mí zaměstnavatel zaplatit nějakou minimální částku?
Ano. Zákon tuto částku označuje jako „minimální mzdu“ a její výši určuje právní předpis. Ve veřejném sektoru se tato částka označuje jako „zaručená mzda„.
Může mi dát zaměstnavatel pokutu?
Ne. Zaměstnavatel vám nemůže udělit pokutu, a to ani kdyby bylo takové právo uvedeno ve vnitřním předpise nebo pracovní smlouvě. Pokud však dostáváte odměny či bonusy nad rámec základní mzdy a jejich výše není pevně sjednána, může zaměstnavatel tuto odměnu krátit nebo neposkytnout.
Mzda za práci přesčas
V případě práce přesčas máte nárok na mzdu a náhradní volno odpovídající době práce přesčas. Nedohodnete-li se se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna, máte namísto náhradního volna nárok na příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku (tj. mzda + 25 % průměrné mzdy). Příplatek vám však nenáleží, jestliže byla mzda sjednána s tím, že již zahrnuje případnou práci přesčas.
Mzda za práci ve svátek
Státní svátky jsou ve dnech: 1. ledna, 8. května, 5. července, 6. července, 28. září, 28. října a 17. listopadu.
Ostatní svátky jsou ve dnech: 1. ledna, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. května, 24. prosince, 25. prosince a 26. prosince.
Pracujete-li v těchto dnech, máte nárok na mzdu a náhradní volno odpovídající době práce ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna vám přitom přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže jste nepracoval/a, protože svátek připadl na váš pracovní den, máte nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Kdy se obrátit na advokáta
- Nezaplatil-li vám zaměstnavatel správnou částku.
- Strhl-li vám zaměstnavatel nějakou částku z výplaty.
- Dostali jste od zaměstnavatele „pokutu“.